Oddělení environmentální geografie

Projekt INODIN se zaměřuje na rozvoj aplikačního potenciálu výzkumných organizací (ÚTAM, ČVUT, ÚGN, VUT, CeTTAV) pomocí navázání a prohloubení spolupráce se subjekty z aplikační sféry (EXCON, StatoTest, DIAMO, Skanska). Tématem čtyřletého projektu je diagnostika, monitoring a modelování inženýrské infrastruktury, která je naší civilizaci nepostradatelná a má velký dopad na životní i sociální prostředí.

Cíle projektu

Cíle projektu INODIN představují zásadní kroky v oborech diagnostiky, monitorování, digitalizace, analýz materiálů a konstrukcí s využitím výpočetních modelů. Tyto cíle jsou navrženy tak, aby posílily spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou a zároveň reagovaly na aktuální výzvy v oblasti monitorování a diagnostiky materiálů a inženýrské infrastruktury ve stavebnictví:

• Navázání a prohloubení spolupráce s aplikační sférou.
• Studium porušování a víceúrovňová diagnostika materiálů.
• Výzkum inteligentních senzorů a neinvazivních technik pro monitoring konstrukcí.
• Dlouhodobý monitoring konstrukcí od počátku zhotovení.
• Rozvoj digitalizace.
• Využití umělé inteligence.
• Inženýrská opatření pro udržitelnost konstrukcí.
• Využití dat pro manažerská rozhodování.
• Zapojení cílových uživatelů.
• Příprava a podání projektových žádostí.

Předpokládané výsledky

• Vyšší zapojení výzkumných organizací do krátkodobého i dlouhodobého monitoringu konstrukcí a materiálů.
• Detailní analýza mikrostruktury materiálů pro odhad zbytkové životnosti pomocí sofistikovaných laboratorních metod.
• Výzkum nových nízkoemisních materiálů s nízkou vloženou energií, vyšší trvanlivostí a s využitím recyklátů.
• Snížení stavebního odpadu, vložených energií a dopadů na životní prostředí díky prodloužení životnosti konstrukcí.
• Výzkum a vývoj neinvazivních technik a specializovaných zařízení pro monitorování inženýrských konstrukcí, zajištění spolehlivosti, intervenci, preventivní údržby a proces řízeného stárnutí.
• Návrh monitorovacích systémů ve fázi stupně dokumentace pro provedení stavby (DPS) pro novou inženýrskou infrastrukturu.
• Vytváření digitálních dvojčat a numerických modelů již ve fázi projektu stavby s kvantifikací nejistot a s určením kritických lokalit pro monitorování.
• Detailnější analýza zón kotvení lan a návrh tlumičů kmitání stavebních konstrukcí.
• Zlepšení mezisektorové spolupráce v národním i mezinárodním měřítku prostřednictvím navazování a prohlubování spoluprací, spoluautorství publikací, účastí na konferencích, podávání mezinárodních projektů a aktivní účasti ve vědeckých sítích a výborech.
• Vytváření inspirativního a kvalitního pracovního prostředí pro doktorandy a mladé výzkumné pracovníky.
• Zvýšení výzkumného potenciálu výzkumných pracovišť prostřednictvím modernizace jejich infrastruktury a vybavení.
• Přenos znalostí a výchova studentů pomocí přednášek, volitelných seminářů, konzultací závěrečných prací, či povinných praxí ve firmách.

V projektu je plánováno 55 recenzovaných článků, 37 konferenčních příspěvků, 38 nepublikačních výsledků a dalších výsledků.

Projekt zkoumá mnohostranné dopady urbánní obnovy na běžnou městskou mobilitu. Urbánní obnova je vnímána jako kompletní regenerace zchátralé oblasti, která v minulosti sloužila jinému účelu. Cílem projektu je analyzovat nerovnoměrné důsledky sociálně-prostorové transformace na pravidelné dojíždění, dostupnost základních městských funkcí a individuální každodenní mobilitu. Projekt je teoreticky rámován výzkumem urbánních mobilit a prostorovými plánovacími narativy polyfunkční urbánní obnovy zaměřené na zmírnění nadměrné mobility. S využitím multi-měřítkového přístupu kombinuje projekt kvantitativní a kvalitativní metody sociálně-geografického výzkumu. Prozkoumání změn v mobilitních strategiích a praktikách komunity ovlivněné projektem urbánní obnovy poskytuje fakticky podložené výsledky, které odhalují kontexty nespravedlivých mobilit a zakládají argumentační rámec pro rekonceptualizaci konceptů prostorového plánování zaměřených na dostupnost, jež jsou široce uplatňovány prostřednictvím vlajkových projektů přestavby nedostatečně využívaných území.

Změny ve využívání energie v rámci rezidenčního sektoru představují významný segment přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Dosažení skokové změny v chování domácností v oblasti energetické účinnosti bude vyžadovat lepší znalosti o faktorech ovlivňujících chování a převedení znalostí do efektivních intervenčních programů. Navržený projekt bude zkoumat, analyzovat a interpretovat časoprostorové vzorce a prediktory energetického chování českých domácností. Bude zkoumat faktory ovlivňující adopci inovací využívajících obnovitelné zdroje energie, časové vzorce a rytmy energetických praktik, adaptivní strategie k uspokojení energetických potřeb (přizpůsobení životního stylu novým sociotechnickým systémům), strategie odolnosti ve vztahu k energetické chudobě a úroveň energetické gramotnosti. Budou využity konceptuální základy behaviorální geografie včetně geografie času a prostorové analýzy, zejména časoprostorový kontext lidského chování a koncepty difúze inovací, sociální akceptace energetických inovací a dostupnosti.

Cíle projektu:

• Zaměřit a prozkoumat v zájmovém území dosud známé jeskyně. U všech známých jeskyní provést inventarizaci a u významných jeskyní též mapování.
• Provést zhodnocení návštěvnosti a dokumentaci vlivu člověka na prostředí jeskyně a u vybraných jeskyní provést celoroční měření teploty.
• Provést paleontologický průzkum a vyhledat v jeskyních přírodní archivy s čtvrtohorními fosiliemi a ty následně analyzovat.
• Provést průzkum lokalit vybraných pomocí lidarové mapy terénu s cílem objevit nové jeskyně a zahrnout je do inventarizace.
• Vytvořit ucelenou databázi jeskyní a doplnit databázi JESO a výsledky výzkumu shrnout v odborných publikacích. je aktivizace vlastníků půdy (vč. obcí); a posílení jejich odpovědnosti za hospodaření na jejich půdě, a to za účelem posílení resilience krajiny v kontextu klimatické změny.

Cílem projektu je poskytnutí informací o co nejširším spektru základních faktorů vybraných úseků toků Moravy a Dyje. Jako klíčový areál byl zvolen soutok Moravy a Dyje, jako oblast aktuálně navržená na vyhlášení zvláště chráněného území. Vzhledem k probíhajícím jednáním a jistým kontroverzím by chtěl projekt poskytnout odborné podklady pro objektivní a komplexní posouzení situace a nalezení optimálního legislativního stavu. Pozornost bude soustředěna zejména na geo- a biodiverzitu, hydromorfologii, konektivitu a migrační prostupnost či botanické aspekty. Současně budou navrženy postupy vhodné a účinné revitalizace či renaturalizace. Kromě výše uvedeného areálu bude pozornost věnována i dalším významným územím v povodí těchto toků, zejména CHKO Litovelské Pomoraví a Pálava.

Průmyslová revoluce přinesla mnohé změny do té doby nerušené přírodní a kulturní krajiny. Změny v industriálním období znamenaly výrazný zásah do krajiny a její následnou přeměnu a změnu funkcí. Jedním z takových výrazných zásahů byl rozvoj cukrovarnictví, potažmo cukrovarnického průmyslu, spojený s pěstováním cukrové řepy. Rozvoj tohoto odvětví v českých zemích se datuje do 30. let 19. století a umožnily jej dobré klimatické a půdní podmínky a iniciace odvětví v předchozí době napoleonských válek. Následoval impozantní boom odvětví, který nepřetržitě trval téměř 150 let. V době maxima v českých zemích pracovalo až 271 cukrovarů, které doprovázela jak příslušná infrastruktura, tak polnosti s charakteristickou terénní lokalizací, rozměry, polohou vůči cukrovaru a prostorovou strukturou. V meziválečném období bylo území České republiky klíčových exportérem cukru na světě, a tyto – veřejnosti ovšem neznámé – stopy nese dodnes. Současná postindustriální doba však s sebou nese známky postupného útlumu tohoto odvětví, který je umocněn chátráním nevyužitých průmyslových areálů přeměněných na brownfields. Ve vazbě na upadající produkci cukrovarnictví v českých zemích předkládáme projekt, jehož základním cílem je identifikace venkovských krajin přeměněných cukrovarnictvím v době průmyslové revoluce od druhé poloviny 19. století do doby druhé světové války a podpora široké informovanosti veřejnosti o tomto specifickém krajinném přírodně kulturním dědictví.

Hlavním cílem ECS je rozšířit a posílit evropskou komunitu občanské vědy (CS) prostřednictvím budování kapacit a osvětových aktivit, jako je vytvoření Evropské akademie CS a vytvoření sítě 28 ambasadorů ECS.

SHiFT navrhuje vytvoření transdisciplinárního centra pro řešení stávajících výzev při postupujících společenských transformacích tváří v tvář změně klimatu. Zahrnuje dodání plánu akčně zaměřených misí, iniciativ a vytváření digitálního obsahu. Centrum se skládá ze základní skupiny transdisciplinárních výzkumníků a praktiků a jejich rozšířených sítí se zaměřením na odhalování výhod zapojení do transformačních myšlenek v praxi v různých sociálních, politických, ekonomických, environmentálních a technologických kontextech. Od počátku si uvědomujeme, že tyto kategorie v praxi rozmazaly hranice a zkoumáme spojitost mezi nimi a jejich dopadem na různé systémy a režimy.

NEXUSNET je mezinárodní síť výzkumných pracovníků, kteří spolupracují s univerzitami, výzkumnými institucemi, politiky a podnikatelským sektorem, aby lépe porozuměli fungování systému voda-energie-potraviny a podporují přechod na oběhové a nízkouhlíkové hospodářství v Evropě.

Cílem projektu je aktivizace vlastníků půdy (vč. obcí) a posílení jejich odpovědnosti za hospodaření na jejich půdě, a to za účelem posílení resilience krajiny v kontextu klimatické změny. Projekt sumarizuje stav české půdy, identifikuje klíčové motivace vlastníků (vč. obcí) k odpovědnému vlastnictví půdy, hledá východiska domnělých i skutečných překážek, které zemědělcům brání v konverzi k udržitelnějšímu hospodaření, třídí vlastníky půdy, komunikuje s nimi za účelem posílení jejich pozice při vyjednávání o pachtovní smlouvě se zemědělcem, vytváří informační webový portál se zapojením občanské vědy včetně snadného dohledání pozice parcely a plodiny.

Koncepty kompaktního a polycentrického města jsou v rámci urbánní teorie a praxe prosazovány za účelem zmírnění negativních efektů nekoordinovaného prostorového růstu měst a za účelem podpory udržitelného rozvoje. Ačkoliv oba prostorové plánovací koncepty používají urbánní morfologii a prostor toků jako základní pracovní kategorie pro popis vícevrstevnatých urbánních procesů, vychází z odlišných teoretických perspektiv. Nejasné významy a dvojznačné definice těchto konceptů vyplývají z jejich závislosti na zvoleném měřítku a z rozdílného vyhodnocování časoprostorových urbánních konfigurací. Nekonzistentní konceptualizace se pak promítá do plánovacích imaginací a do praxe urbánního plánování, kde je kombinované prosazování obou prostorových vizí doprovázeno nepochopením, nesrozumitelnou terminologií a procesními komplikacemi. S využitím kvalitativních a zejména kvantitativních metod je cílem analýza složitého vztahu obou konceptů. Výsledný interpretační rámec by měl osvětlit zásadní principy konceptů kompaktního a polycentrického města a možnosti jejich vzájemné integrace.

Rostoucí tlak na území vyvolává hodnotové a argumentační střety, které mohou vyústit v sociální konflikty o využití území. Ty představují celosvětově zásadní dilema pro rozhodovací sféru. Projekt využívá socio-geografických přístupů pro pochopení lokálních konfliktů o využití území - tj. situací, v nichž obecnější strategie a politiky narážejí na rozdílné perspektivy v lokální úrovni. Na příkladu Česka se zaměřujeme na rozdílné priority (regenerace brownfieldů, energetická soběstačnost, povodňový management a rozvoj venkova), které jsou často naplňovány ve shodných územích a ústí v konfliktní situace. Nejprve bude na celostátní úrovni kvantitativně hodnocen rozsah konfliktních změn využití území. Dále bude aplikován přístup process-tracing v případových studiích, opřený o dokumentární data, polostrukturované rozhovory se stakeholdery a dotazování v lokálních komunitách s cílem zmapovat argumentace vedoucí k rozhodnutí o využití území. Nakonec bude navržena typologie lokálních konfliktů o využití území a regionálně ukotvené principy pro jejich adaptivní management.

Cílem projektu je vytvořit kolekci krajinomaleb a starých krajinných fotografií z různých oblastí Moravy a přilehlé části Čech, najít místa jejich pořízení, fotograficky zdokumentovat, zaznamenat vegetační poměry a způsoby aktuálního využití krajiny a s pomocí starých map a floristických dat interpretovat změny krajiny. Tyto výstupy budou prezentovány formou tří putovních výstav a audiovizuální tvorby budou poskytnuty veřejnosti k využívání formou informačních tabulí či QR kódů v terénu, na webových stránkách projektu (i jako mobilní aplikace). Projekt představí veřejnosti krajinomalbu a fotografii jako dokumentační materiál využitelný k mezioborové spolupráci umění a přírodovědy a k posílení turistického ruchu.

Cílem projektu je porozumění komplexitě geografických a sociálních struktur zodpovědných za různé trajektorie vývoje využití zemědělských staveb v postkomunistickém venkovském prostoru. Projekt je věnován problematice opouštění zemědělských staveb na venkově po roce 1989, které tvoří největší část opuštěných staveb/areálů v České republice. Systematické poznání trajektorií vývoje ne/využití zemědělských areálů unikalo prozatím zájmu vědeckého výzkumu. Řešení projektu má ale významný potenciál v poznání struktur ve změnách venkovského post-prostoru.

Cílem projektu je zhodnocení a prezentace potenciálu geodiverzity v městském prostředí z hlediska turismu, rekreace a vzdělávání s ohledem na ochranu a udržitelné využívání přírodního a kulturního dědictví. Záměrem projektu je i propagace geodiverzity a jejího významu (podklady pro propagační materiály, audiovizuální tvorba) v urbánním prostoru a konkrétní návrhy na racionální a udržitelné využívání pro turistické, rekreační a vzdělávací účely. Jde především o návrh geoturistických stezek jako alternativního nástroje pro prezentaci přírodního a kulturního dědictví v rámci měst a workshopy zaměřené na roli geodiverzity v urbánním prostoru.

Cílem projektu je rozvinout teoretické poznání podstaty a dynamiky rozvoje obnovitelné energie pomocí analýzy stávajících sociálně-ekonomických, prostorových a krajinných vzorců a regionálních rozdílů vývoje ve čtyřech evropských zemích (Španělsko, Itálie, Česká republika, Maďarsko), identifikovat faktory úspěchu a bariéry, které brání efektivnějšímu využití realizovatelného potenciálu obnovitelných zdrojů energie, a zjistit, jak se tyto bariéry a aktivátory v průběhu času vyvíjejí. Současně jsou studovány interakce mezi všemi různými druhy obnovitelných zdrojů, které existují v různých geografických oblastech a jsou analyzovány institucionální kontexty a míra akceptace energetické transformace s cílem poskytnout indikace pro účinné energetické politiky.

Projekt se zabýval problematikou recyklace nevyužívaného urbánního prostoru v postsocialistickém kontextu. Za základní rámec celého projektu byla vybrána Actor-network theory, umožňující nazírání akce, v našem případě nazírání recyklace prostoru, jako mobilizaci sítě. Prostor je pro účely projektu chápán jako síťový prostor operující v kategoriích síťové topologie, tedy prostor, který je produktem aktivit aktéra-sítě. Hlavním cílem projektu tak bylo zaplnit určitou mezeru v přístupu ke studiu problematiky recyklace prostoru, která především v postsocialistickém kontextu probíhá značně živelně a bez jasně ustavených pravidel.

Hlavním cílem projektu bylo spojit kapacity v rámci celé Evropy s cílem prozkoumat a rozšířit dopad vědeckých, vzdělávacích, politických a občanských výsledků Občanské Vědy se zúčastněnými stranami ze všech dotčených odvětví (např. tvůrci politik, sociální inovátoři, občané, kulturní organizace, výzkumní pracovníci, charitativní a nevládní organizace), aby bylo možné posoudit potenciál občanské vědy jako faktoru umožňujícího sociální inovace a sociálně-ekologický přechod. Tzv. Memorandum of Understanding dosud podepsalo 34 členských zemí a členové 38 zemí se zaregistrovali na webové stránce projektu a účastní se workshopů, hostí stáže mladých vědců nebo spolupracují na vědeckých publikacích.

V rámci projektu byla provedena inventarizace areálů předindustriální krajiny v rámci historických hranic Moravy na bázi srovnávání historických mapových dokumentů s nejnovějšími kartografickými produkty. Zjištěné areály byly klasifikovány a evidovány ve třech velikostních kategoriích a každý z nich ve třech kvalitativních kategoriích podle vzoru registrů úspěšných regionů západní Evropy. Sestavená textová, obrazová, mapová a tabelární dokumentace každé evidované jednotky zahrnuje navržená opatření pro další péči a management takových areálů. Dokumentace je zpřístupněna dotčeným obcím a veřejnosti v elektronické podobě. Byla sestavena putovní, regionálně adaptabilní muzejní expozice a metodické a regionální poznatky byly didakticky transformovány do elektronického učebního, resp. vzdělávacího materiálu pro školy a veřejnost.

Cílem projektu bylo rozvinout teoretické poznání podstaty a sociálně-prostorové dynamiky procesů rozvoje obnovitelných zdrojů energie, analyzovat prostorové vzorce a identifikovat a klasifikovat sociální bariéry bránící efektivnějšímu využití realizovatelného potenciálu energetických zdrojů. Výzkum se zaměřil na tři oblasti z hlediska relevance pro pravděpodobný budoucí rozvoj: větrná energie, solární energie, produkce biomasy a bioplynu. Analytické výsledky byly syntetizovány prostřednictvím teorií institucionální změny a konceptu adaptivní governance, což umožnilo lépe porozumět daným procesům a rozvinout adaptivní strategie pro stakeholdery a dotčené komunity k zamezení sociálních konfliktů v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Tento rozsáhlý mezinárodní projekt byl založen na identifikaci mezer ve výzkumu a inovačních potřeb v územním a krajinném plánování, postavené na výzkumu více než 500 zúčastněných odborníků z celé Evropy v originálním kritickém bottom-up přístupu, aby bylo zajištěno, že potřeby výzkumu odrážejí požadavky koncových uživatelů. Výsledkem je The Europeans’ Strategic Research Agenda for Integrated Spatial Planning, Land Use and Soil-Sediment-Water Management, jejíž cílem je přilákat financování výzkumu ze strany veřejných i soukromých subjektů a zajistit, aby znalosti byly široce využívány veřejností, odvětvovými subjekty, malými, středními i velkými podniky, které chtějí inovovat a přispívat k zelenější, sociálně soudržnější, chytřejší a konkurenceschopnější Evropě. Evropská komise využívá výsledky projektu jako podpůrné dokumenty pro identifikaci potřeb výzkumu.

Mezinárodní projekt zkoumal vzájemné vztahy mezi rozvojem obnovitelných zdrojů energie a kvalitou krajiny a roli účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech energetického rozvoje. Na aktivitách projektu se podílelo téměř 200 výzkumných pracovníků z 34 zemí. Výsledkem projektu jsou jak vědecké publikace, tak i sady nástrojů pro efektivnější participaci veřejnosti na plánování projektů obnovitelné energie a k dosažení lepšího porozumění tomu, jak sladit ochranu a management krajiny a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, aby sociálně a environmentálně přispěly k udržitelné transformaci energetických systémů a ke konsolidaci a rozšíření znalostí a zkušeností mezi různými státy Evropy.