Environmentální geografie

Cílem projektu je aktivizace vlastníků půdy (vč. obcí) a posílení jejich odpovědnosti za hospodaření na jejich půdě, a to za účelem posílení resilience krajiny v kontextu klimatické změny. Projekt sumarizuje stav české půdy, identifikuje klíčové motivace vlastníků (vč. obcí) k odpovědnému vlastnictví půdy, hledá východiska domnělých i skutečných překážek, které zemědělcům brání v konverzi k udržitelnějšímu hospodaření, třídí vlastníky půdy, komunikuje s nimi za účelem posílení jejich pozice při vyjednávání o pachtovní smlouvě se zemědělcem, vytváří informační webový portál se zapojením občanské vědy včetně snadného dohledání pozice parcely a plodiny.

Koncepty kompaktního a polycentrického města jsou v rámci urbánní teorie a praxe prosazovány za účelem zmírnění negativních efektů nekoordinovaného prostorového růstu měst a za účelem podpory udržitelného rozvoje. Ačkoliv oba prostorové plánovací koncepty používají urbánní morfologii a prostor toků jako základní pracovní kategorie pro popis vícevrstevnatých urbánních procesů, vychází z odlišných teoretických perspektiv. Nejasné významy a dvojznačné definice těchto konceptů vyplývají z jejich závislosti na zvoleném měřítku a z rozdílného vyhodnocování časoprostorových urbánních konfigurací. Nekonzistentní konceptualizace se pak promítá do plánovacích imaginací a do praxe urbánního plánování, kde je kombinované prosazování obou prostorových vizí doprovázeno nepochopením, nesrozumitelnou terminologií a procesními komplikacemi. S využitím kvalitativních a zejména kvantitativních metod je cílem analýza složitého vztahu obou konceptů. Výsledný interpretační rámec by měl osvětlit zásadní principy konceptů kompaktního a polycentrického města a možnosti jejich vzájemné integrace.

Rostoucí tlak na území vyvolává hodnotové a argumentační střety, které mohou vyústit v sociální konflikty o využití území. Ty představují celosvětově zásadní dilema pro rozhodovací sféru. Projekt využívá socio-geografických přístupů pro pochopení lokálních konfliktů o využití území - tj. situací, v nichž obecnější strategie a politiky narážejí na rozdílné perspektivy v lokální úrovni. Na příkladu Česka se zaměřujeme na rozdílné priority (regenerace brownfieldů, energetická soběstačnost, povodňový management a rozvoj venkova), které jsou často naplňovány ve shodných územích a ústí v konfliktní situace. Nejprve bude na celostátní úrovni kvantitativně hodnocen rozsah konfliktních změn využití území. Dále bude aplikován přístup process-tracing v případových studiích, opřený o dokumentární data, polostrukturované rozhovory se stakeholdery a dotazování v lokálních komunitách s cílem zmapovat argumentace vedoucí k rozhodnutí o využití území. Nakonec bude navržena typologie lokálních konfliktů o využití území a regionálně ukotvené principy pro jejich adaptivní management.

Cílem projektu je vytvořit kolekci krajinomaleb a starých krajinných fotografií z různých oblastí Moravy a přilehlé části Čech, najít místa jejich pořízení, fotograficky zdokumentovat, zaznamenat vegetační poměry a způsoby aktuálního využití krajiny a s pomocí starých map a floristických dat interpretovat změny krajiny. Tyto výstupy budou prezentovány formou tří putovních výstav a audiovizuální tvorby budou poskytnuty veřejnosti k využívání formou informačních tabulí či QR kódů v terénu, na webových stránkách projektu (i jako mobilní aplikace). Projekt představí veřejnosti krajinomalbu a fotografii jako dokumentační materiál využitelný k mezioborové spolupráci umění a přírodovědy a k posílení turistického ruchu.

Cílem projektu je porozumění komplexitě geografických a sociálních struktur zodpovědných za různé trajektorie vývoje využití zemědělských staveb v postkomunistickém venkovském prostoru. Projekt je věnován problematice opouštění zemědělských staveb na venkově po roce 1989, které tvoří největší část opuštěných staveb/areálů v České republice. Systematické poznání trajektorií vývoje ne/využití zemědělských areálů unikalo prozatím zájmu vědeckého výzkumu. Řešení projektu má ale významný potenciál v poznání struktur ve změnách venkovského post-prostoru.

Cílem projektu je zhodnocení a prezentace potenciálu geodiverzity v městském prostředí z hlediska turismu, rekreace a vzdělávání s ohledem na ochranu a udržitelné využívání přírodního a kulturního dědictví. Záměrem projektu je i propagace geodiverzity a jejího významu (podklady pro propagační materiály, audiovizuální tvorba) v urbánním prostoru a konkrétní návrhy na racionální a udržitelné využívání pro turistické, rekreační a vzdělávací účely. Jde především o návrh geoturistických stezek jako alternativního nástroje pro prezentaci přírodního a kulturního dědictví v rámci měst a workshopy zaměřené na roli geodiverzity v urbánním prostoru.

Cílem projektu je rozvinout teoretické poznání podstaty a dynamiky rozvoje obnovitelné energie pomocí analýzy stávajících sociálně-ekonomických, prostorových a krajinných vzorců a regionálních rozdílů vývoje ve čtyřech evropských zemích (Španělsko, Itálie, Česká republika, Maďarsko), identifikovat faktory úspěchu a bariéry, které brání efektivnějšímu využití realizovatelného potenciálu obnovitelných zdrojů energie, a zjistit, jak se tyto bariéry a aktivátory v průběhu času vyvíjejí. Současně jsou studovány interakce mezi všemi různými druhy obnovitelných zdrojů, které existují v různých geografických oblastech a jsou analyzovány institucionální kontexty a míra akceptace energetické transformace s cílem poskytnout indikace pro účinné energetické politiky.

Projekt se zabýval problematikou recyklace nevyužívaného urbánního prostoru v postsocialistickém kontextu. Za základní rámec celého projektu byla vybrána Actor-network theory, umožňující nazírání akce, v našem případě nazírání recyklace prostoru, jako mobilizaci sítě. Prostor je pro účely projektu chápán jako síťový prostor operující v kategoriích síťové topologie, tedy prostor, který je produktem aktivit aktéra-sítě. Hlavním cílem projektu tak bylo zaplnit určitou mezeru v přístupu ke studiu problematiky recyklace prostoru, která především v postsocialistickém kontextu probíhá značně živelně a bez jasně ustavených pravidel.

Hlavním cílem projektu bylo spojit kapacity v rámci celé Evropy s cílem prozkoumat a rozšířit dopad vědeckých, vzdělávacích, politických a občanských výsledků Občanské Vědy se zúčastněnými stranami ze všech dotčených odvětví (např. tvůrci politik, sociální inovátoři, občané, kulturní organizace, výzkumní pracovníci, charitativní a nevládní organizace), aby bylo možné posoudit potenciál občanské vědy jako faktoru umožňujícího sociální inovace a sociálně-ekologický přechod. Tzv. Memorandum of Understanding dosud podepsalo 34 členských zemí a členové 38 zemí se zaregistrovali na webové stránce projektu a účastní se workshopů, hostí stáže mladých vědců nebo spolupracují na vědeckých publikacích.

V rámci projektu byla provedena inventarizace areálů předindustriální krajiny v rámci historických hranic Moravy na bázi srovnávání historických mapových dokumentů s nejnovějšími kartografickými produkty. Zjištěné areály byly klasifikovány a evidovány ve třech velikostních kategoriích a každý z nich ve třech kvalitativních kategoriích podle vzoru registrů úspěšných regionů západní Evropy. Sestavená textová, obrazová, mapová a tabelární dokumentace každé evidované jednotky zahrnuje navržená opatření pro další péči a management takových areálů. Dokumentace je zpřístupněna dotčeným obcím a veřejnosti v elektronické podobě. Byla sestavena putovní, regionálně adaptabilní muzejní expozice a metodické a regionální poznatky byly didakticky transformovány do elektronického učebního, resp. vzdělávacího materiálu pro školy a veřejnost.

Cílem projektu bylo rozvinout teoretické poznání podstaty a sociálně-prostorové dynamiky procesů rozvoje obnovitelných zdrojů energie, analyzovat prostorové vzorce a identifikovat a klasifikovat sociální bariéry bránící efektivnějšímu využití realizovatelného potenciálu energetických zdrojů. Výzkum se zaměřil na tři oblasti z hlediska relevance pro pravděpodobný budoucí rozvoj: větrná energie, solární energie, produkce biomasy a bioplynu. Analytické výsledky byly syntetizovány prostřednictvím teorií institucionální změny a konceptu adaptivní governance, což umožnilo lépe porozumět daným procesům a rozvinout adaptivní strategie pro stakeholdery a dotčené komunity k zamezení sociálních konfliktů v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Tento rozsáhlý mezinárodní projekt byl založen na identifikaci mezer ve výzkumu a inovačních potřeb v územním a krajinném plánování, postavené na výzkumu více než 500 zúčastněných odborníků z celé Evropy v originálním kritickém bottom-up přístupu, aby bylo zajištěno, že potřeby výzkumu odrážejí požadavky koncových uživatelů. Výsledkem je The Europeans’ Strategic Research Agenda for Integrated Spatial Planning, Land Use and Soil-Sediment-Water Management, jejíž cílem je přilákat financování výzkumu ze strany veřejných i soukromých subjektů a zajistit, aby znalosti byly široce využívány veřejností, odvětvovými subjekty, malými, středními i velkými podniky, které chtějí inovovat a přispívat k zelenější, sociálně soudržnější, chytřejší a konkurenceschopnější Evropě. Evropská komise využívá výsledky projektu jako podpůrné dokumenty pro identifikaci potřeb výzkumu.

Mezinárodní projekt zkoumal vzájemné vztahy mezi rozvojem obnovitelných zdrojů energie a kvalitou krajiny a roli účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech energetického rozvoje. Na aktivitách projektu se podílelo téměř 200 výzkumných pracovníků z 34 zemí. Výsledkem projektu jsou jak vědecké publikace, tak i sady nástrojů pro efektivnější participaci veřejnosti na plánování projektů obnovitelné energie a k dosažení lepšího porozumění tomu, jak sladit ochranu a management krajiny a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, aby sociálně a environmentálně přispěly k udržitelné transformaci energetických systémů a ke konsolidaci a rozšíření znalostí a zkušeností mezi různými státy Evropy.