Oddělení environmentální geografie

Vedoucí
Mgr. Petr Klusáček, Ph.D.
Tým
RNDr. Kateřina Batelková
RNDr. Jan Divíšek
Mgr. Barbora Duží, Ph.D.
Mgr. Petr Dvořák, Ph.D.
RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D.
Mgr. Petr Halas, Ph.D.
Mgr. Jan Hercik, Ph.D.
Bc. Stanislav Chudáček
Mgr. Eva Kallabová, Ph.D.
Doc. RNDr. Karel Kirchner, CSc.
Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.
Mgr. Tomáš Krejčí
Mgr. František Kuda
Doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Doc. Ing. Jan Lacina, CSc.
Mgr. Jiří Malý
Mgr. Stanislav Martinát
RNDr. Jan Munzar, CSc.
Mgr. Eva Nováková
RNDr. Stanislav Ondráček
RNDr. Robert Osman, Ph.D.
Mgr. Pavel Roštínský, Ph.D.
Ondřej Šolín
RNDr. Jakub Trojan, MSc. MBA
Doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Drs. Dan Van Der Horst, Ph.D.
RNDr. Jana Zapletalová, CSc.

Hlavní témata výzkumu

Zaměření hlavních témat výzkumu zůstává nerozlučně spjato s platformou environmentální geografie. Cílem oddělení je pomocí terénního mapování a dalších metod geografického výzkumu studovat relativně komplexně vztahy mezi přírodními a společenskými procesy a jevy v krajině. Metodicky má stěžejní význam multidisciplinární charakter oddělení, neboť jsou zastoupeni specialisté ze sociální geografie, sociologie, krajinné ekologie i fyzické geografie. Tato situace umožňuje vytváření pracovních týmů, které zohlední všechny aspekty zkoumané problematiky. Specifické metodické přístupy jsou uplatňovány při komplexním pojetí zkoumání přírodních hazardů - tj. výzkum charakteru přírodního hazardu, historických dopadů a prostorového rozšíření, časového vývoje včetně zkoumání dopadů daného jevu na společnost metodami sociální (humánní) geografie. Metodicky unikátní jsou i dílčí přístupy ke zkoumané problematice (např. geobiocenologický přístup ke studiu územních systémů ekologické stability, koncepce postindustriální krajiny, hodnocení geomorfologických lokalit, studium sociálně-prostorovch dopadů revitalizace a renaturalizace brownfields a sociálních aspektů rozvoje obnovitelných zdrojů energie). Základní důraz je kladen na empirický výzkum, který je nezbytný v době prudce se měnící reality a z něhož vychází generalizace poznatků, která směřuje e geoinformatické interpretaci výsledků. Nejvýznamnější výzkumné aktivity v uplynulém období byly realizovány mimo jiné v rámci následujících mezinárodních a národních grantových projektů.

Regenerace brownfields. Mezinárodní výzkumný projekt 7. rámcového programu EU TIMBRE si klade za cíl podporovat konečné uživatele (investory/stakeholdery) v překonávání existujících překážek regenerace brownfields pomocí rozvíjení a poskytování speciálně upravených a cílených balíčků technologií, přístupů a řídících nástrojů určených k plánování obnovy a oživení brownfields v rámci členských zemí EU. Řešitelské konsorcium sdružuje 15 členů s mezinárodním vědeckým renomé a s rozsáhlými praktickými zkušenostmi ve vývoji dlouhodobě udržitelných přístupů a technologií pro regeneraci brownfields na evropské i národní úrovni. Kvalita výzkumu je dále podporována Mezinárodní poradní komisí renomovaných odborníků ze zemí, které mají dlouhodobé zkušenosti se zkoumanou problematikou regenerace brownfields z USA, Velké Británie, Francie či Německa.

Projekt s výrazným interdisciplinárním charakterem usiluje o hledání nových možností řešení jak v oblasti technologií (např. nové metody dekontaminace znečištěných spodních vod či dekonstrukce zchátralých budov a jiných objektů), tak i v oblasti rozhodovacího procesu (nástroje zaměřené na poskytování informací skupinám aktérů spjatých s rozhodovacím procesem). Tým Ústavu geoniky má především za úkol identifikovat faktory ovlivňující úspěšnou regeneraci brownfields v rámci čtyř zkoumaných zemí (Česká republika, Německo, Polsko, Rumunsko) a vytvořit nástroj pro prioritizaci ploch s výskytem brownfields. Hodnocení je založeno na multikriteriální rozhodovací analýze (MCDA) s využitím kvantitativních (dotazníkové průzkumy, prostorová analýza, faktorová a shluková analýza) i kvalitativních metod (expertní rozhovory). Jeho cílem je zhodnotit hlavní charakteristiky procesu regenerace brownfields, jako jsou hlavni atributy a charakteristické znaky dané plochy/místa (historie, předchozí využití pozemku atd.), plánovací a rozhodovací proces (cíle rekonstrukce, zprostředkovatelské činnosti, financování) a zhodnocení skutečných a vnímaných pozitivních a negativních dopadů a souvislostí projektů. Výsledky budou mimo jiné použity k ověření platnosti a relevance různých modelů regenerace brownfields.

Energetika v krajině: inovace, dynamizace a internacionalizace výzkumu. Cílem projektu s mezinárodní účastí v řešitelském týmu je konstituovat meziinstitucionální a multidisciplinární vědeckovýzkumnou platformu schopnou mezinárodního zapojení a konkurence ve výzkumu rozvoje energetiky a jejích dopadů na krajinu; integrovat zkušenosti ze zahraničí a rozvinout je do podoby znalostního portfolia a teoreticko-metodologického aparátu využitelného jak pro další rozvoj odborných kompetencí členů týmu a jeho zkvalitnění, tak i pro praxi. Prostředky k dosažení těchto cílů zahrnují internacionalizaci projektového týmu formou zapojení zahraničních odborníků, transfer zkušeností formou společných výzkumných aktivit, pořádáním tematických workshopů, konferencí, stáží, prezentací výsledků na konferencích a společnými publikačními aktivitami. Další aktivity projektu zahrnují nejrůznější formy školení odborných pracovníků, výuku a tvorbu nových tématických předmětů a také participaci studentů partnerských univerzit na výzkumných aktivitách.

Osud české postindustriální krajiny. V rámci projektu se zaměřila pozornost na průmyslovou a následně postindustriální krajinu, kterou definují určité charakteristické fyziognomické, strukturní, dynamické a funkční rysy. V industriální krajině jsou tyto parametry 'recentní', zatímco v postindustriální krajině, kromě jiných, jde o charakteristiky 'fosilní'. Jako celek lze tyto krajiny popsat výčtem prvků v jejich synergetických a synchorických souvislostech. Společným rysem je fyziognomie daná tvářností povrchu. Typické je nakupení určitých industriálních, urbánních, komunikačních a montánních tvarů reliéfu, které odkrývají či překrývají původní jednotky geologické stavby.

Využití ploch v postindustriální krajině charakterizuje dominantní výrobní i nevýrobní zástavba s typickými objekty, rozsáhlé komunikační plochy, aktivní i pasivní těžební plochy, vodohospodářská zařízení, hustá rezidenční a servisní zástavba a devastované, později opuštěné plochy. V rámci projektu bylo vymezeno více než 100 objektů postindustriální krajiny na území České republiky, které byly detailně charakterizovány a klasifikovány dle nejvýznamnějších typů.

Rozšíření, dynamika a historické aspekty vybraných přírodních extrémů v regionech ČR. Grantové projekty i spolupráce s akademickými pracovišti v České republice i v cizině v uplynulém období se zaměřila zejména na rozšíření a dynamiku svahových deformací a povodní na Moravě, dopady sesouvání i povodní jako disturbančního činitele na biotu krajiny a její diverzitu. Z historického hlediska byly studovány povodně s ohledem na jejich výskyt i destrukční účinky i vazbu na využití krajiny. Tato problematika byla řešena i s územním přesahem na středoevropský prostor. Získané výsledky o rozšíření a dopadech sesouvání a povodní prohloubily významně vědecké poznatky o vývoji reliéfu, environmentálních dopadech a poskytly podklady pro managementová opatření.

Kartografická vizualizace a monitoring vybraných jevů a prvků přírodní a současné krajiny. V rámci zpracování výzkumného záměru ústavu se pracovníci oddělení podíleli na tvorbě řady tématických a syntetických map pro Atlas krajiny České republiky (2009). Toto národní mapové dílo prezentuje poprvé krajinu ČR v nových společensko-ekonomických podmínkách po roce 1989. Námi zpracované tematické analytické a syntetické mapy různých měřítek prezentují nejnovější výsledky výzkumu krajiny (zejména geomorfologie, klimatologie, využití krajiny). Zpracované mapy umožňují zlepšení managementu krajiny, jejich vývojových trendů a únosnosti z hlediska realizace budoucích záměrů. Kartografické vizualizace GIS aplikace byly významně uplatněny např. při modelování dynamiky prostorových vazeb ekotonů, při analýzách viditelnosti větrných elektráren, modelování prostorového chování obyvatel v urbánních strukturách a mnoha dalších tématikách.

Významným přínosem pro monitoring dynamiky současných krajinotvorných procesů, získávání dat a zpracování GIS se stává využití pozemního pulsního 3D laserového skeneru zn. Leica ScanStation C10 doplněného systémem pro příjem dat z globálních navigačních satelitních systémů a GPS/GNSS Viva NetRover GS08. Výzkumy jsou zaměřeny do oblasti dynamické geomorfologie a jedinečných přírodních lokalit (Národní park Podyjí).

Hlavní vědecké a aplikační výsledky

Mezi hlavní vědecké výsledky oddělení environmentální geografie patří zejména články v prestižních vědeckých časopisech (viz vybrané publikace) a monografické publikace, které byly hlavními vědeckými výstupy některých grantových projektů. Mezi hlavní aplikační výsledky patří zejména výzkumy realizované ve spolupráci se soukromými subjekty, projekty pro státní správu či spolupráce na projektech vzdělávacích, které usilují o zkvalitnění edukace na vysokých školách.

Větrná energie v České republice: hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. Monografie přináší komplexní a souhrnné zhodnocení otázek spojených s rozvojem větrné energetiky na území České republiky, které vychází z analýzy prostorových vztahů, environmentálních aspektů a sociálních a ekonomických souvislostí dané problematiky. Důraz je kladen na provázanost zahraničních zkušeností s vlastními poznatky a závěry empirických výzkumů. Základem je interdisciplinární přístup, který zahrnuje a systematicky hodnotí široké spektrum vzájemně souvisejících aspektů fyzicko-geografických, environmentálně-ekologických, humánně geografických a sociologických, ale i otázky legislativní, ekonomické, otázky vlivu na zdraví obyvatelstva, kvalitu života atd.

Residential Change and Demographic Challenge - The Inner City of East Central Europe in the 21st Century. Knižní publikace v angličtině, kterou vydalo nakladatelství Ashgate, se zabývá vybranými jevy, které jsou spjaty se socio-demografickými změnami ve čtyřech zkoumaných městech (Lodz, Gdansk, Brno a Ostrava) a jejich vnitřních částech. Pozornost je mimo jiné zaměřena na detailní analýzu témat souvisejících s druhým demografickým přechodem: pokles počtu obyvatel a stárnutí populace, vzrůstající diverzita a heterogenita domácností, zmenšování průměrné velikosti domácností, gentrifikace a nahrazování původních obyvatel, etnická diverzifikace, sociální segregace a etnické vyloučení.

Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. Publikace vydaná společně s MU Brno a ČHMÚ Praha v roce 2007 se zaměřuje na komplexní hodnocení problematiky přírodních extrémů, která doposud v tomto rozsahu nebyla zpracována a publikována. Obsahuje charakteristiky jak hydrometeorologických extrémů (přívalové a dlouhotrvající srážky, sucha, silné větry, krupobití, povodně, bleskové povodně), tak geomorfologických extrémů (svahové procesy – sesouvání, skalní řícení, erozní procesy - vodní a větrná eroze) i přirozené seismicity. Významné části publikace jsou věnovány kartografické vizualizaci přírodních extrémů, časové a prostorové variabilitě i dopadům přírodních extrémů na člověka a krajinu. Závěrem jsou diskutovány prezentované výsledky v kontextu globálních změn, zejména a s ohledem na proces globálního oteplování.

Regiony v pohraničí – případové studie vybraných periferních regionů jednotlivých úseků českého pohraničí. V rámci řešení Národní programu výzkumu II a ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i., Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Národohospodářským ústavem AV ČR, v.v.i. a Sdružením obcí Orlicko byla vydána publikace, která se zaměřuje na problematiku pohraničí v historických a prostorových souvislostech. Důraz byl položen na rurální pohraničí. Pohraničí jako celek bylo analyzováno na mikroregionální úrovni. Pozornost byla věnována sociální, ekonomické i přírodní problematice, jakož i historickému vývoji po druhé světové válce. Metodologicky byla tato část práce založena na analýze statistických dat, kartografických podkladů a archivních materiálů. Výzkum pracoval i s vybranými případovými mikroregiony.

Konference Congeo. CONGEO 2011 bylo v pořadí osmou geografickou konferencí, kterou od roku 1993 organizovalo Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR. Tato konference je mezinárodním setkáním nejen geografů, které je pořádáno v dvouletých intervalech. Poslední téma z řady konferencí Congeo bylo věnováno prezentacím výzkumů z oblasti vlivů energetiky v krajině.

Monitoring ekosystémů v užším zájmovém území ložiska Rožná a v povodí Bukovského potoka. V rámci tohoto výzkumu jsou v území ovlivněném těžbou a úpravou uranových rud na 28 testovacích plochách sledovány opakovanými fytocenologickými snímky (již od roku 1998) změny vegetace. Zvláštní pozornost je přitom věnována avifauně rozlehlých odkališť a řízené skládce TKO Bukov.

Monitoring vlivů likvidace křídlatky (Reynoutria sp.) v povodí řeky Morávky. Předmětem výzkumu je monitoring mechanické a chemické likvidace křídlatky v povodí Morávky, zejména v její nejvýznamnější části Niva Morávky, která je navržena v rámci programu EU Natura 2000 mezi evropsky významné lokality. Roku 2007 bylo založeno 16 testovacích ploch a podrobně zachyceno fytocenologickými snímky. Jejich rozbor umožnil upřesnit některé vztahy mezi invazními neofyty a původní lužní vegetací.

Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace). Projekt usiluje o zvýšení kvality výuky geografických studijních programů na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci prostřednictvím implementace čtyř souborů opatření: (1) zavedení 15 nových a inovaci 14 předmětů s důrazem na tvorbu moderních studijních materiálů, e-learning, výuku v angličtině, interaktivní metody výuky a posílením environmentálních témat a GIS; (2) zlepšení spolupráce s praxí prostřednictvím stáží studentů, exkurzí, přednášek expertů, kulatých stolů a informačních databází pro studenty; (3) zvýšením odborných kapacit vyučujících skrze kurzy dalšího vzdělávání, krátkodobé studijní pobyty aj. a (4) posílení spolupráce mezi univerzitními pracovišti a se zahraničím. Projekt, který je realizován ve spolupráci čtyř partnerských pracovišť, má za úkol zvýšit uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jejich konkurenceschopnost ve znalostní ekonomice.

Další informace